Společnost LOCAL TV plus s.r.o. byla založena v prosinci roku 1993 třemi právnickými osobami, B plus s.r.o., CABLE PLUS s.r.o. a Městem Klimkovice. Stalo se tak po doporučení hnutí CHARTA 91, které zaštiťovalo úsilí čtyř desítek prvních svobodně zvolených starostů ČSFR v jejich snaze legalizovat již řadu měsíců fungující tak zvané „obecní televize“. Pro korektnost a logickou provázanost dodejme, že se tehdy vysílalo i bez existující legislativy, i to, že tyto televize (výhradně pro informační potřeby obcí) krátce po převratu v roce 1989 začala „ve velkém“ budovat klimkovická firma PaKS (později B plus s.r.o.). Současně si připomeňme i skutečnost, že právě CHARTA 91 se adekvátně svému významu spolupodílela na přípravě prvního mediálního zákona. V souvislosti s firmou LOCAL TV plus s.r.o. zde zmiňujeme hnutí CHARTA 91 proto, že informace o její existenci nejsou příliš známé a nejsou asi ani nikde historicky zadokumentované. Tato občanská iniciativa nicméně sehrála nepřehlédnutelnou roli při rozdělování „éteru“ v porevolučním Československu. Dvouletá formální existence CHARTY 91 skončila v souladu s jejím programem a na základě vlastního rozhodnutí (usnesení) po vydání prvních „lokálních televizních licencí“ v roce 1994. Pro úplnost dodejme, že protagonistou, mluvčím i tvůrcem programu CHARTY 91 byl pan JUDr. Ing. Lumír Bilík, první porevoluční starosta města Klimkovice. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která vznikla po rozdělení ČSFR jako úplně nová instituce demokratického státu, do jejíž gesce byla svěřena elektronická média, udělila firmě LOCAL TV plus s.r.o. od roku 1994 postupně 24 lokálních TV licencí.

S cílem zjednodušit řízení velkého počtu miniaturních televizí byl v roce 1999 založen dobrovolný svazek obcí SOTV (Sdružení obecních televizí). Ve funkci „servisní společnosti“ se pro firmu LOCAL TV plus s.r.o. stává SOTV jediným smluvním partnerem, což po řadu let umožňovalo udržovat relativně bezproblémové fungování lokálních televizí. V souvislosti se zpřísňováním pravidel pro držitele televizních licencí, v souvislosti s růstem nároků na kvalitu programu ze strany diváků a i díky zvyšujícímu se počtu konkurenčních programů šířených z celého světa prostřednictvím satelitů, a nejnověji i díky možnosti šířit „televizi“ bez licence prostřednictvím internetu, se někdejší, před dvaceti lety novátorské lokální terestrické vysílání stává den ze dne komplikovanější a finančně náročnější. V současnosti, z původních čtyřiadvaceti, jich zbývá pouze deset. Konečným cílem je licence jediná.

Předpokládané uvolnění značného počtu lokálních a regionálních kmitočtů (digitální dividenda) související s rušením analogové formy televizního vysílání v celé Evropě otevírá v nedaleké budoucnosti zajímavé možnosti pro renesanci lokálního a subregionálního TV vysílání. Překotný vývoj v oblasti audiovizuální techniky, otevírající prostory pro tvůrčí „amatérské“ lidské aktivity v mediální oblasti, která byla ještě nedávno chráněnou parketou omezeného počtu profesionálů, tyto futuristické vize umocňuje.